Žu-sa-l-kcha
Přišla za mnou thajská spolužačka, že její čínská kamarádka z hudební fakulty by potřebovala vysvětlit cosi ohledně české klasické hudby. Inu, hudební znalec nejsem, leč tady v Číně mi mandát k udílení rad v tomto oboru poskytuje už prostý fakt, že jsem Čech. Přislíbil jsem tedy snahu a očekával návštěvu zvídavé hudebnice. To, co následovalo, předčilo všechna má očekávání. Hudebnice přikvačila s diktafonem a partesem árie „Měsíčku na nebi hlubokém“ z Dvořákovy Rusalky a požádala mě, jestli bych jí to nemohl pomalu přezpívat, aby slyšela zřetelně výslovnost. Chvilku jsem se smál, ale pak mi došlo, že to myslí vážně. Se strnulým úsměvem jsem se zeptal, jestli už se zkoušela léčit, ale nebohá studentka to prý dostala za domácí úkol od hodné paní učitelky. Číňani jsou naučení se za žádných okolností nevzpírat autoritám, což platí od úrovně politické, přes vzdělávání, až ke vztahům v rodině. Bylo mi tedy jasné, že pro nebohou studentku není cesty zpět. Důrazně jsem odmítl variantu „zpěv“, ale nabídl jsem jí, že jí vysvětlím výslovnost a potom pomalu celou árii přečtu na diktafon.
Vzhledem k tomu, že Číňani nejsou schopní normálně vyslovit ani „Coca-cola“, zadrhli jsme se už při prvním slově „měsíčku“ a při větě „Řekni mu, stříbrný měsíčku…“ jsem vysvětlování výslovnosti vzdal. Naštěstí i zpěvačka uznala, že to je možná příliš velké sousto, a tak se spokojila pouze s tím, že jsem jí slova pomalu nahrál na diktafon. Nutno přiznat, že při četbě češtiny árie z přelomu 19. a 20. století, navíc rozepsané frázovaně do partesu, jsem se značně zadrhával i já. Ještě jsem se poté snažil vysvětlit jí specifika výslovnosti „mě“, „č“ a „ř“, ale po urputných snahách nahradit její zarputilý dálněvýchodní přídech hezkou českou vibrantou jsme to oba vzdali s konstatováním, že holt bude muset cvičit. Slečna sbalila noty a nahrávátko, s díky se rozloučila a odešla. Ještě jsem pak chvíli nevěřícně civěl do zavřených dveří, načež jsem si musel Rusalku pustit. Konečný výsledek rozhodně budu chtít slyšet, ale už teď má slečna můj hluboký obdiv.
(Ať mi někdo ještě někdy řekne, že čínština má těžkou fonetiku! )
Posted in Z Číny
Duben 9th, 2010 at 16.52
mazeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeec!!!
Duben 13th, 2010 at 21.55
Dvořák je vskutku světový autor.