Když jsem odtamtud loni v létě odjížděl, staveniště bylo jen prašnou jámou s vykopanými základy a strženými svahy okolo. Celé měsíce velmi tvrdé práce ve více jak čtyřech tisících metrech nad mořem, a přesto loňský rok nikomu nedopřál kochat se rostoucími zdmi nové školy v indickém Kargyaku. Letos se to podařilo. Ve svahu nad vesnicí stojí nádherná škola, zhmotnění píle, odhodlání a vytrvalosti několika nadšenců. Místní děti se už nebudou muset učit po stanech a provizorních místnostech, mají nové útočiště.

Na stránkách projektu Surya jsem nebyl více jak měsíc, tedy od té doby, co jsem v Číně. Když jsem na ně dnes opět zavítal a prohlédl si fotky nové stavby a vesnice, neubránil jsem se dojetí. Kargyak je místo, kde člověk nechá půl srdce a hluboko v druhé půli zakoření touha vrátit se. „Indie ti změní život!“, říkal mi můj zcestovalý kamarád před odletem, příliš vážně jsem ho ale nebral. Měl však obrovskou pravdu…